Mediace je nástroj pro konstruktivní řešení konfliktu. Můžete si ji představit jako rozhovor tří osob. Dvou stran sporu a mediátora. Účast na mediaci je vždy dobrovolná.
Mediátor je v roli průvodce obou stran konfliktu. Vede proces vyjednávání. Ptá se, pomáhá pojmenovat, co je ve sdělení stran podstatné a pro strany důležité. Pracuje s emocemi, které ke konfliktům patří. Strukturuje rozhovor, aby se posouval směrem k dohodě.
Mediátor neradí, nehodnotí, je vždy nestranný. Podporuje klienty, aby hledali možnosti řešení a vybrali to, které jim nejvíc vyhovuje.
Mediátor je ze zákona vázán mlčenlivostí. Žádné informace, které se dozví v souvislosti s mediací, nesmí sdělovat žádné třetí straně, tedy ani soudu.
Mediace začíná podepsáním smlouvy o provedení mediace, kde jsou srozumitelně uvedeny podmínky, za kterých mediace probíhá – cena, mlčenlivost mediátora, závazek nestrannosti mediátora apod. Vzor smlouvy zasílám klientům předem.
V první části setkání mluví strany pouze na mediátora a nikoli na sebe navzájem. Díky tomu je možné vyjasnit si podstatu sporu a pojmenovat potřeby a zájmy obou stran. V další fázi již strany společně s pomocí mediátora hledají možné varianty řešení. Postupně vyberou nejvhodnější z nich a do podrobností ho s mediátorem rozpracují do výsledné mediační dohody.
Během mediace je možné požádat o oddělené jednání stran s mediátorem. K tomuto kroku může přistoupit i sám mediátor, pokud usoudí, že pro pokrok v jednání je oddělené setkání s každou ze stran nezbytné. Poté opět všichni tři usednou ke společnému stolu a v jednání pokračují. Mediátor může ve společném rozhovoru sdělovat jen ty informace z odděleného jednání, na kterých se výslovně dohodne s každou ze stran.
Mediační dohoda je výsledkem práce obou stran sporu. Právě a jen klienti rozhodují o jejím obsahu. Mediátor může klientům pomoci s formulací jednotlivých ustanovení. Do výběru vhodných řešení mediátor nezasahuje. Mediační dohoda není sama o sobě právně vymahatelná. Je však možné nechat dohodu stvrdit soudem.